Březen 2014

Bolest a L

27. března 2014 v 22:04 | Hanni |  Deník bláznivky
Připadám si, že jsem sama opuštěná , sedící v koutku. Každý vidí svět jinak. Zamilovaní mají snad všude srdíčka, Amorka, romantiku, lásku. Přátelé mají sami sebe. A co já ? Ptám se sebe a co já. Já mám jedinečné přátele na, které se mohu spolehnout, ale jsme všichni? Je jeden příběh , který pojednává o kamarádce , která netušícně ubližovala. Jednoho dne nám třem řekla L, že má přítele. Byli jsme šťastní, protože patřil mezi nás. Bavili jsme se společně a časem nás L opustila. Zbyli jsme 3 jako mušketýři bez D'artagnana. Každou chvíli jsme se na ně dívali a ona nás ignorovala. Cítili jsme se zrazeni a opuštěni. Nevím jak holky, ale já v sobě cítila bolest. Nechtěla jsem ji vlastnit, jako hračku jenom jsem chtěla, aby byla poblíž. Bavila se s námi a jako dříve smála se snámi. Vymysleli jsme dokonalý plán ignorovat ji až si toho všimne, ale ona nic. Byla jsem obklopena davy. Mé oči plakaly. Slzi se mě dotýkali a tělo upadávalo do nekonečné temnoty. Žaludek se mi svíral a srdce se mo zastavilo. Cokoliv udělám jsem jenom vzduch vše kazím. Bolí mě hlava, trápím se a.... Mám strach. Najednou ke mně přistoupil anděl Gabriel a ze všeho mě vytáhl. Ano, nepotřebuju L více. Čím dál tím víc ztrácíme přátelé, ale vždy se najde anděl, který tě zachrání. Pamatuj nikdy nejseš sama. Vždycky se někdo najde, kdo bude s tebou celou tu těžkou dobu a pomůže ti vstát a dát se zase dohromady. Od toho tu jsou . Přátelé.

Úvaha ve škole

25. března 2014 v 16:59 | Hanni |  Deník bláznivky
Každé ráno vstávám a hledám mobil, abych se přesvědčila, že není pozdě, abych zavřela na pár minut oči a odpočinula si. Každý den se to opakuje vstávám a pospíchám si vyčistit si zuby nalíčit se nasnídat, obléknout učesat a přichystat se do školy. Vzít si svačinu a odejít z domu. Často zapomínám na klíče tak pak se vracím. Jdu ke zastávce , nasednu na tramvaj a jedu pár zastávek směrem k metru. Když vystoupím pospíchám k metru a pak jen spokojeně sedím a čekám než dojede na správnou stanici a já pouze vystoupím. Jedu autobusem, který mě doveze až ke škole. Když dojdu ke škole zjistím, že zbývá ještě 5 minut než otevřou školu. Upřeně si prohlížím tu malou, žlutou budovu , co má malá bílá okna. Ze dvou stran stoji dva stromy, jako by mi říkali " Vstup mladé děvče, ale ven tě nepustíme." Připadá mi to jak v Perníkové chaloupce akorát jsme nuceni jít dovnitř. Když vejdu do budovy. Jsme nuceni si sundat boty, jako by se báli, že utečeme. Vejdu do tmavých míst a odkládám si tam kabát. Beru si učebnice a sešity a tvářím se, jako kdybych šla na popravu. Sednu si do lavice a čekám na hodinu jako když kat čeká na viníka. Mám strach a bojím se, povídá mi srdce. Z bílých dveří se ozve zvuk. Najednou se pomalu otevírají a dovnitř přichází mé spolužačky. Jako kdyby mi na pomoc přicházelo vojsko. Když zazvoní na hodinu, tak si představuju , jak boj začal. Svírá se mi žaludek mám sucho v krku, ale nepřestávám bojovat. Na konci zazvoní zvonek a já cítím, že jsem vyhrála, neboť jsem porazila Hydru. Mé utrpení pokračuje dál a já si připadám , jako Percy Jackson na výpravě se svými přáteli, nebo Harry Potter jak bojuje s Valdemortem. Když skončí vše připadám si jako vítěz co porazil Goliáše. Odcházím domů jako Hobbit bezpovšimnutí. A pak je vše v pořádku a mé večery jsou skvělé jako konec Disneyovských příběhů. Ale stále se připravuju na druhý den, protože očekávám, že má dobrodružstvi budou rozsáhlejší a možná porazím i Medúzu.

Cestování časem

25. března 2014 v 10:58 | Hanni |  Deník bláznivky
Představa, že bych cestovala časem by byla nádhera. Změnila bych minulost přítomnost i budoucnost. Rozhodně nejsem ten typ, který by si podmanil svět nebo, který by zničil svět. Jenom bych se chtěla setkat s významnými osobnostmi. Vrátila bych se do minulosti a ochočila si dinosaura, potom pterodaktyla a měla bych ty nejúžasnější mazlíčky na světě. Pak bych se vrátila do Hitlerovy doby a nechala svého mazlíčka, aby ho sežral. Zabránila bych spoustu válkám a nebyl by dějepis. Spolužačka, která sedí vedle mě bohužel nesouhlásí. Kvůli anime, které sleduje. Říká mi tady kdyby neexistoval dějepis nemohla by se dívat na Hetalii. Samozřejmě, že má úvaha je pouze bájná představa, proto bych se radšI vrátila do budoucnosti. Chtěla bych vidět technologii budoucnosti. Ale nechtěla bych tam žít. Nikdy nevíte co se stane. Myslím, že jsem ráda, že žiju v roce 2014 i když bych chtěla změnit svoje známky ve škole a najít si to správné povolání. A žít svůj osud. Nemůžeme nic změnit a jenom se smát a žít.

Má večerní úvaha

24. března 2014 v 22:29 | Hanni |  Deník bláznivky
Přijdu ze školy udělám úkoly a učím se. To říká každý student , který se připravuje do školy. Co já ve skutečnosti dělám. Přijdu ze školy a najednou mě napadne zkouknu jeden díl Himym pak to jde k TVD pokračuje to k TO a pak to dojde k PLL. Než se naděju je večer a ja se začnu obviňovat, že jsem neudělala úkoly. Četla jsem spoustu zajimavých článků o tom jak se má člověk soustředit na učení. Nevím, jak vám , ale mě to nepomáhá. Občas si říkám: " Kdyby neexistoval internet tak bych žila dost dobře." Můžu si takhle stěžovat pořád. A nic. Můžu si přát cokoliv, ale je to jenom přání. Je to menom sen, který se nemůže stát skutečností.
Lidi jsou tak šťastní, nevím a netuším jak to dělají. Co jim dělá radost, ptám se sebe. Prožívají každou minutu svého živita s někým blízkým. Tráví čas tím, že přemýšlí nad tím co bude zítra , ale co bude dnes, co se stane dnes. Všechna naše rozhodování jsou tak náročná. Čím se stanu, co bude zítra , jaká bude naše budoucnost. Jsou tp sice problémy intersociální, ale měli bychom se tím zabývat dnes nenechávat to na zítřek. Buďme moudří a pomozme si navzájem. Síla v jednotě. Síla lásky přátelství. To nám pomáhá v našem životě.

Březnový Wishlist

3. března 2014 v 20:40 | Hanni |  Deník bláznivky
ÁÁÁ máme tu březen a s ním i březnový wishlist.A myslím tím, že i jaro tu je a taky jarní nálada.Usmívající se
Tak tady je.
Protože miluju Chicago bulls, tak jsem se rozhodla koupit si další snapback, můj první snapback je Boston Red sox.
Ráda sportuji a dříve jsem hrála floorball. Tak jsem se rozhodla na jaře znovu sportovat a zaběhat si v parku s úžasnou sportovní podprsenku. ovšem jsem i milovník lesků na rty, tak abych osnilnila lidi mým úsměvem tak tu mám coca cola lesk na rty. Jako další jsem vybrala tričko s captainem Americou jsem big fanda tohoto herce a hlavně Marvel filmů.Tento rok bude v kině Captain America: Winter soldier. Tak rozhodně need this T-shirt.
A kdo by nechtěl být in a swag a nosit přehnaně nalakované nehty je tu náš bezbarvý lak olala.
a k mému sport fashion se hodí i luxusní mikina adidas.
A protože miluju sportování tak jsou tu airmax nike k mému rannímu běhání.
Ale někdy bych chtěla byt in a zároven pridat trošku sportovního looku, tak jsem vybrala luxusní a lehký jegginse.
Ráda zpívám a občas dám svoje video na youtube tak potřebuju macbook air, který je fakt lehký a zaroven stylový.
Jsem mlsavý typ a milovník makronek. Taková maličkost tak to je vše.