Srpen 2015

Prázdné...

18. srpna 2015 v 15:14 | Hanni |  Deník bláznivky
Lidi říkají vypni, uvolni se. Proč nad tím tolik přemýšlíš? Na co myslíš. Mně se zdá , že já přemýšlím každou sekundu. Většinou , když se nudím , tak přemýšlím nad něčím co už bylo dávno vyřešeno a tak se to opakuje dál. Něky už mám pocit, že zešílím ze svých myšlenek, když se sebe ptám proč tolik přemýšlíš.
Jinak sedím v malém městečku Chebu a zrovna jsem se podívala na Blog.cz a viděla tohle téma. Podívala jsem se z okna a uviděla hřiště. Vzpomněla jsem si na své dětství a kolik dětí si hrálo na tom hřišti. Plné dětského smíchu. Ted tam není ani noha.
Pořád se dětský hřiště předělávají a dělají se modernější, protože ty starý jim nevyhovují. Kácejí stromy a mění lavičky. Nikdy je snad nenapadlo, že ten strom mohl sloužit dětem dobře a poskytoval jim něco jako domov. Pro mě to byla vždycky legrace lézt na stromy a dělat z něho domov, kuchyně a pokoj, nebo pískoviště. Před barákem vždycky byla díra nebo jáma a v ní byl písek. Po opravě vyndali písek a do díry dali hlínu a udělali miniaturní pískoviště pro děti. Dali tam 2 houpačky a 3 lavičky. Odstranili zeměkouli, klouzačku a velké pískoviště plus ten strom. Ted tam dělají ohradku.

Vím, že je to i vina technologie, protože děti jsou doma a nejdou ven, ale neměli bychom zapomínat n aty hřiště, které byly pro nás vždy zábavné. I já někdy zajdu na hřiště pobavit se. Tak vstante od těch počítačů a jděte ven.

Vím, že novější věci jsou lepší, ale některá místa by měli zůstat a neměnit je.

*neznámé hřiště

Zklamání jménem T

5. srpna 2015 v 0:56 | Hanni |  Deník bláznivky


EMOCE, LÍTOST, SLABOST, SLITOVÁNÍ, LÁSKA, PŘÁTELSTVÍ…..
a pak je tu člověk , co tohle všechno v sobě má. Myslela jsem, že napíšu něco veselého, ale má mysl se na nic jiného nezmůže než na zklamání lidí, ale ne tak ledajakých, těch nejbližších.
Neni to zklamání , jako když zklamete svoje rodiče a přinese ze školy poznámku.
Tohle je jiný druh zklamání. Dlouhé přátelství, myslíte si,že tu osobu znáte velice dobře. Je milá, hodná ochotná a má s vámi společné stejné věci např. seriál, postavy ve filmu apod. Pak přijde někdo jiný a on vám zarazí kudlu do zad. Ale to není to zlé po půl roce ho ten člověk přestane bavit a vrátí se zase ke mně. Všechno je jako dřív. Ale pak se začnete bavit s někým jiným a poznáte jaká ta osoba je ve skutečnosti.

Když jsem se dozvěděla o tom, že nedokáže mít navždy jednu kamarádku. Každý rok prý musí mít jinou. Jinak ona prostě nefunguje. Roztomilá slušná malá šprtka…
Do by to do ní řekl. Všechno klape a pak zjistíte, že kamarádku co poznala ani ne rok využívá. Sama o sobě říká , že je sobecká. Dokonce jsem zjistila,že když si sí píše tak mluví jenom o mě. Dokonce ji na zprávy odpovída chladně a že chce změnit styl nosit roztrhané dříny a topíky. Co se stalo s tou milou dívkou? Už jsem nemohla, hlava mi třeštila, tak jsem ji řekla, proč se tak chová k lidem a hlavně proč ze mě chce taky udělat někoho jiného. Ještě tajně psala jiné kámošce že na mě tajně pracuje, abych se změnila. A to jsem ji řekla, že mě cosplayovaní bavit nebude, tak at mě nenutí a přísahala mi že jsou to všechno kecy. Málem jsem ji uvěřila. Ale kamarádkka mi poslala chat, kde píše o tom jak ze mě chce udělat cosplayerku.

Nemohla jsem tomu uvěřit, že mi lhala. Nazvala jsem ji lhářkou a ona dál předstírala, že ostatní lžou.

Občas si myslíš , že tu osobu znáš dokonale, dokud se neobjeví někdo, kdo ti otevře oči a uvidíš t, co si dosud neviděla. pak mita kamrádka psala , že pláče a že mě nechce ztratit jako kamarádku.


Ale dá se jí ještě věřit?